Novinky

Den 1.

Zdravíme pozůstalé v Berouně a okolí. Cesta proběhla bez použití ochranných pomůcek na bl… Do Železné Rudy jsme dorazili ještě za světla, ale večeře byla plánována o půl hodiny později. Vydali jsme se proto obhlédnout sjezdovku z fotodokumentace uvidíte, že sněhu je stále habakuk. Na sjezdovce nás starší potěšili tím, že zítra jsou tradiční vepřové hody. Luboš pochopil, že lyže si vezl asi jen na neděli. Při večeři začal probíhat čilý směnný obchod s masem (kuřecím).

Po večeři jsme v sílícím dešti dorazili ke škole, kde jsme se vylodili. Slabší povahy začaly brečet, že jsou opět ve škole, i když mají jarní prázdniny. Najednou zjistili, že v hotelu jsou jedno nebo dvojlůžkové pokoje a zde mají hoši jeden krásný dvacetilůžák.

Po vyložení žíněnky a všech báglů, lyží, bot, … jsme se sešli k slavnostnímu zahájení nultého ročníku lyžařsko-judistického soustředění. Ráno vyrazíme lyžovat a po obědě bude první judo. Více se dozvíte v zítřejším zpravodajství.

Den 2.

Ráno jsme začali zdravou snídani. Jak již z fotek víte, celé soustředění je tak trošku jako expedice Apalucha, buďte si proto jisti, že jsme ji připravovali jen my, chlapi. Snídaně byla tak vydatná a očekávání lyžařských zážitků tak blízko, že někteří jedinci si v zápalu boje dokonce nasadili přilbu opačně. My dospělí jsme to zkoušeli také, ale opravdu to nejde.

Na další fotce vidíte dokonalý sjezdařský postoj lyžaře, který ještě toto pondělí nevěděl, co to lyže jsou.

Na oběd jsme šli rovnou ze svahu a tak, jak jsme na večeři byli sami, teď jídelna praskala ve švech a fronta připomínala bývalý režim. Jen pro info, výběr byl ze dvou polévek a následujících hlavních jídel: svíčková s knedlíkem, vepřové výpečky s variací knedlíků a zelím, vepřový či kuřecí řízek s bramborovou kaší nebo bramborovým salátem, plzeňský guláš s knedlíkem, treska pečená s rajčaty s bramborem a meruňkové knedlíky. Opravdu si nemáme nač stěžovat. Již včera večer a i dnes u oběda přišel šéfkuchař s dotazem: „Kdo chce přidat?“

Po poledním klidu jsme šli obhlédnout možné zázemí na příští rok, kde v jedné budově je hotel, tělocvična, sauna, vířivka a (nepodstatná informace pro trenéry) i minipivovar. Trenéři mají jasno.
První trénink juda byl zaměřen na vychylování a dotahování nástupů, proložené několika randorovými zápasy. Po tréninku jsme šli na večeři (výtečné boloňské špagety), servírované ve správném hlubokém talíři. Bohužel borec David Zajíček se rozplakal, že nejí těstoviny. Pan šéfkuchař proto obratem usmažil řízek a servíroval jej s bramborem. Přátelé, toto se odehrává ve veřejné jídelně.

Po večeři si děti užily osobního volna a v čele s prvním otužilcem využili i moderní sprchy.

Den 3.

Sobotní ráno nás všechny mile překvapilo. V Železné Rudě přes noc mrzlo a ráno vysvitlo Sluníčko. Na snídani jsme nenásilnou formou začali propagovat perník, štrůdl a bábovku. Tradici bohužel Luboš odmítal porušit a kuchyní opět zavoněl hemenex. Všichni nedočkavě vyhlíželi hodiny, kdy půjdeme lyžovat – počasí bylo opravdu nádherné.

Ranní fotky na svahu dokazují, že na sjezdovce je stále cca 70cm dobře upraveného sněhu. Dnes jsme jezdili i červené sjezdovky na protilehlém svahu. Sluníčko přálo lyžování, ale ne našemu doprovodnému vozidlo. Strážci zákona usoudili, že parkuje na nevhodném místě a opatřili jej růžovým psaním za stěrač. Lubošova vyjednávací taktika (strážce zákona byl zjevně jiné váhové kategorie) slavila úspěch.

Abychom neměli zkažený den, dnes již opravdu byly vepřové hody (polévka, ovar i tlačenka byly vynikající). Karel prohlásil, že si k obědu polévku již nedá, leda by měli držkovou. Měli. Nabídka v jídelně nás opět potěšila. To, že vaří opravdu dobře, může potvrdit zvláště Johanka, která si šla přidat jak řízek, tak i kaši.

Po poledním klidu jsme vyrazili za poznáním do Environmentálního centra Šumavy. Po návratu z muzea byl trénink. Začali jsme rugby, kdy hráli všichni včetně trenérů. Jsme rádi, že po této hře zůstali všichni naživu. Vysvětlili jsme si změnu pravidel a hlavně, jak dokázat vest své utkání po taktické stránce. Zaměřili jsme se na otevření boje jak v úchopu, tak i prvním útokem přes nohy. Na závěr jsme udělali foto všech v kimonu (vítáme mezi nás nového nejstaršího řadového člena).

Při tradičně skvělé večeři někteří stále věřili, že dnes půjdeme stezkou odvahy. Na rozloučenou jsme se pana vedoucího zeptali, zda neví, jestli již chytili ty dva trestance na útěku. Řekl, že ne a že nebezpečí trvá. Nevíme proč, ale už nikdo nechtěl nikam jít.

Momentálně jsou již všichni vysprchovaní a tuto zprávu píšeme z naší kuchyňky, kde jezdí 14 nutrií kolem stolu a hledají, co by zblajzli.

Info pro čitatele doma: Zítřejší odjezd ze Železné Rudy předpokládáme kolem 16hodiny, tzn. návrat do Berouna mezi 17:30 – 18:00.

Den 4.

Nedělní ráno v místní škole zachvátilo hrobové ticho i po čase, kdy je normálně po budíčku, ale dnes se nikomu nechtělo vstávat. Po krátkém přemlouvání (kdo bude poslední, dělá 50 kliků) všichni ožili a začali standardně fungovat.

Dnešní snídaně byla převážně sladká a druhá největší zátěž byla na vajíčkovém královi Lubošovi. Hemenex zase frčel.

Okolní kopce zalité Slunečním svitem slibovaly další super den. Dokladem je několik fotek přímo ze svahu. S jedenáctou hodinou slabší jedinci zamačkávali slzu zklamání, že turniket je již nechce pustit a vzpomněli si na našeho největšího bojovníka Lukáše Krpálka, které říkal po OH v Londýně: „Já se vrátím“.

Na obědě nás nabídka opět potěšila, viz foto. Bohužel v jídelně málem došlo k prvnímu randori při boji o místa u stolů. Štěstí přeje připraveným, my jsme svá místa proti přesile statečně uhájili.
Momentálně probíhá poslední trénink a náš předpoklad je, že budeme odjíždět cca v 16:00. Vám doma začneme volat a posílat SMS až budeme v Plzni u Olympie.